Co je náplní práce obchodníka s akciemi, měnami, komoditami nebo jinými aktivy? Mnoho lidí si myslí, že si investoři pročítají složité texty a na jejich základě provádí komplexní analýzu podkladového aktiva. Taková je jenom jedna skupina investorů. Existují i jiné techniky. Například u technické analýzy je podoba se sázením vyšší. Obchodník nemusí studovat fundament a pouze si prohlíží cenové pohyby.
V sázení jsou dlouhodobě profitabilní asi jenom 4% hráčů. Na rozdíl od brokerů, sázkové kanceláře ziskovost svých klientů nemusí zveřejňovat, proto se skutečnou percentilu u každé sázkovky nedozvíme. U burzovních obchodníků tvoří ziskovou část až 15 – 20% lidí.
Jedním z důležitých prvků sázení je adrenalin, psychologie se příliš neřeší. Právě emoce často vedou ke ztrátovým sázkám, například takzvaný revenge betting. Při otevírání krátkodobých pozic na burze vznikají podobné pocity. Na vyšších “timeframech” má spekulant čas si pozici dobře promyslet. Nikdo mu kurz nezavře. I to je částečně zodpovědné za vyšší ziskovost traderů.
Při sázení si na každém tiketu zvolím částku. Pokud ztratím, tak to bude přesně tato částka. Při obchodování se platí záloha, kterou ručím za danou pozici. Její velikost se dá dopředu spočítat a je možné umístit “stop-loss”, který uzavře moji pozici na burze předčasně s nižší ztrátou. Stejně tak mohu vybrat zisk předčasně, nebo nechat běžet vítěznou pozici déle. Ze sázení se k tomu dá přirovnat “cash-out”, který však není možný vždy.
Specialitkou burzy jsou opce. Zaplatím-li opční poplatek (prémii), získám právo nakoupit konkrétní akcii/index/komoditu/měnu za danou cenu kdykoliv před dnem expirace. Mám ale jen právo, nikoliv povinnost si aktivum skutečně koupit. Opci můžu i vypsat a pokud se někdo rozhodne tvořit protistranu, inkasuju opční poplatek a dávám protistraně možnost uzavřít dohodu kdykoliv až do expiračního data.
Velký a stále rostoucí podíl spekulací se dělá algoritmicky. Počítačové algoritmy umí identifikovat zóny nabídky a poptávky, pracovat s cenovým momentem i zohledňovat zprávy, které lze vyčíslit. Pokud dojde k dramatické změně tržních podmínek, obvykle jim trvá déle, než se přizpůsobí. V tomto období bývají ztrátové.
Dalším přístupem je studium fundamentu podkladových aktiv. Zjišťuje se stav aktiva nyní a jeho potenciálních příležitostí/rizika v budoucnosti. Například Tesla (TSLA) má technologický náskok nad svými konkurenty a rozvíjí elektrické dopravní prostředky, které vyzdvihují politici a aktivisté. Jsou šetrnější k přírodě (a to i když jsou nabíjené energií pocházející z uhelných elektráren, jak by někdo mohl namítnout). Na druhou stranu, cena TSLA může být nižší, než je její současná hodnota, když do ní investuje každý “odborník”?
Nejzajímavější pro sázkaře bude asi tzv. technická analýza. Technická analýza funguje na víře, že vzorce a chování trhu v minulosti má vliv na další vývoj trhu a nese svoji preduktivní hodnotu do budoucnosti. Pokud se cena impulsivně dvakrát odrazila na ceně XXX, můžu si usmyslet, že se odrazí i potřetí. Toto je cena, kterou instituce považují za nízkou a nakupují. Změnilo se prostředí na fundamentální úrovni? Pokud ne, tak existuje značná šance, že se odrazí znovu. Pokud ano, nejspíše to poznám na rychlosti, s jakou se cena pohybuje…
Výše uvedený graf zaznamenává cenové pohyby australského dolaru proti novozélandskému dolaru od května 2020. Nad oranžovou linkou byla cena opakovaně zamítnuta. Nejprve dvakrát v červnu, jednou v říjnu a lednu tohoto roku. 22. února se cena vyznačené úrovně dotýká znovu, ale denní aukce se uzavírá zásadně pod ní.
Zajímavý je úkaz v září, kdy se pár AUD/NZD obchodoval nad naší tržní strukturou. Kdyby se jednalo o trendový trh, pravděpodobně by se oranžová zóna nabídky stala zónou poptávky.
I když uvedená situace umožnila jednoduchou úspěšnou spekulaci na pokles, obchodování jednoduché není. Velké množství lidí se nadměrně snaží a začne vidět příležitosti tam, kde nejsou. Jiní ze strachu ze ztráty předčasně uzavírají ziskové pozice, ale drží ztrátové s nadějí, že se ještě obrátí…
Obchodní aplikace nabízí desítky až stovky nástrojů. Často se jedná o klouzavé průměry (tj. průměr spočítaný z n předešlých hodnot, například s n=200 se bude průměrovat 200 posledních hodnot), oscilátory (MACD, Stochastic, Relative Strength Index), Ichimokův mrak, Andrewovi vidlice a další. K většině z nich jsem skeptický. Neumím si představit, že by si v pekárně počítali MACD, a pak podle něj stanovovali ceny různých produktů. Finanční trhy jsou složitější, než oceňování pečiva.
Uživatel těchto nástrojů by si měl být vědom výpočtu a důvodu, proč si je na graf umísťuje. Obecně platí, že identifikaci tržních struktur, tedy nabídky a poptávky tvoří základ. Nemusí být vždy horizontální, mohou se s časem pohybovat, pak se jim říká trendové linie. Ukázka na EUR/USD.
Kdo by se chtěl finančními trhy zabývat podrobněji, doporučuji nastudovat Wyckoffova schémata a události (akumulace, distribuce, re-akumulace, re-distribuce), nebo jiné přístupy, s kterými je reálné chytat vstupy a výstupy už na hodinových intervalech. Na začátku je důležité si vše zkoušet výhradně na demo účtech s virtuálním kapitálem – další věc, kterou na sázkovkách neobjevíte.
Obchodování na burze a sázení mají několik společných prvků. Při obou činnostech se musíme zabývat kvalitní zprávou kapitálu, omezovat vliv emocí a počítat se ztrátou. Práce s grafy na nízkých intervalech může vést k mnoha příležitostem a bookmaker obchodníkovi nemůže znemožnit přístup na trh.
V obchodování ale nejsou žádné kurzy, které by po odečtení marže sázkové kanceláře vystihovali přibližné šance cenového pohybu. Bez takového vodítka se původní sázkař může ztratit v příležitostech – a s každou příležitostí k zisku je na trhu dvacet příležitostí ke ztrátě. Proto se doporučuje strávit nejprve několik měsíců na demo účtu s virtuálním kapitálem, který každý seriózní broker nabízí zdarma.
