Peníze hýbou světem a ne jinak tomu je bohužel i u sportu. Na sportovních zápasech se snaží vydělávat sázkařské mafie, které na svou stranu přetahují i profesionální sportovce. Někteří z nich jsou schopni za nemalou odměnu zmanipulovat či zcela vypustit svůj zápas ve prospěch přesně určené sázky. V tomto článku si přiblížíme největší sázkařské skandály v tenisu.
V tenise tento nešvar prozařuje nejvíce a není se čemu divit. Vždyť zde stačí zmanipulovat pouze jednoho hráče a výherní výsledek je takřka jistý. Pro sázkařskou mafii tak jde o poznání „bezpečnější byznys“, než třeba u fotbalu, kde se na výsledku podílí nejméně 22 hráčů (k tomu musíme přičíst ještě náhradníky) a k tomu 3 rozhodčí.
Tenis je navíc značně oblíbený i mezi běžnými sázkaři, na zápasy se tak pravidelně vypisuje dostatečné množství příležitostí včetně vyhraného bodu. Když se ale na zmanipulovaný zápas přijde, vždy se jedná o velký skandál, jenž zahýbe celou tenisovou scénou.
Na úvod si přibližme poměrně nedávný skandál, jenž vyplaval na povrch v roce 2022. Dle dostupných informací se měl na něm podílet Nikoloz Basilašvili a Aslan Karacev, což jsou na okruhu poměrně známí tenisté. K ovlivnění zápasů je měl minimálně dvakrát přemluvit jejich běloruský trenér Jahor Jacyk. Ten si měl pod svá křídla schválně brát mladé nadějné tenisty s finančními problémy, kteří by tak nabídce mohli snadno podlehnout. Takto nečestně si Jacyk dlouhodobě vydělával.
Nutno podotknout, že ovlivněné zápasy měly proběhnout v úvodu kariér obou tenistů. Omluvit jejich souhlas to však rozhodně nemůže.
Nikoloz Basilašvili má kariérní maximum na 16. místě v žebříčku ATP, Aslan Karacev se pak dokázal dostat nejvýše na 14. místo. Jedná se tak o značně úspěšné tenisty, kterým tato aféra poškodila rozjetou kariéru.
Velký trest dostal za své jednání ukrajinský tenista Dmitrij Badanov. Ten za ovlivňování zápasů dostal nejen pokutu ve výši 100 tisíc dolarů (v přepočtu asi 2,2 milionů korun), ale také doživotní zákaz startů v profesionálních soutěžích.
Badanov dle vyšetřování zmanipuloval v roce 2015 dvě utkání na turnajích Futures v Tunisku a v roce 2016 další dvě utkání hraná v Egyptě. Na oba duely si navíc Badanov vsadil, což jeho situaci ještě přitížilo a trest mu navýšilo. Tento tenista sportovně díru do světa neudělal, vždyť nejvýše se dostal na 463. místo žebříčku ATP, jeho ostudné jednání ale nadzvedlo tenisový svět.
Zanedlouho po aféře s Badanovem byl za ovlivňování zápasů potrestán také Nicolás Kicker, jenž byl ve světě tenisu už poměrně známé jméno. Kicker, jenž pronikl do první stovky žebříčku ATP, se měl dopustit dvou prohřešků v roce 2015, a to zmanipulování zápasů na turnaji v Padově a poté na turnaji v Barranquille.
Kickerovi rozhodně nepomohlo ani to, že při vyšetřování s orgány nespolupracoval. Případ Kickera se navíc řešil v období, kdy vyplavalo na povrch hned několik skandálů. Kromě Badanova se komise zabývala také známým Argentincem Federicem Coriou, jenž úplatek sice nepřijal, nicméně nabídnutí úplatku ani nenahlásil. Proto byl Coria také potrestán. Nicolás Kicker si za své jednání vysloužil zákaz startů na 6 let a k tomu pokutu ve výši 25 tisíc dolarů (asi 557 tisíc korun).
Ve světě tenisu jsou jména Daniele Braccialiho a Potita Staraceho notoricky známá. A to především kvůli sázkařské aféře, kdy byli usvědčeni z prodávání vlastních zápasů a sázení na ně.
Jejich příběh byl ale poměrně zajímavý. Oba totiž už v roce 2015 dostali doživotní zákaz činnosti od svazové disciplinární komise, posléze ale byl tento trest zrušen a oba byli osvobozeni. V roce 2018 oba tenisty zprostil viny italský soud v Cremoně. Na podezřelou dvojici si však záhy posvítila Jednotka pro bezúhonnost tenisu TIU, jež oba hráče uznala vinnými a potrestala. Bracciali vedle pokuty 250 tisíc dolarů dostal doživotní distanc, Starace, jenž v době vyhlášení verdiktu kariéru ukončil, dostal pokutu 100 tisíc dolarů a 10letý zákaz činnosti.
V průběhu vyšetřování vyšlo najevo, že se v roce 2007 měl Bracciali prostřednictvím hovoru na platformě Skype domlouvat na zmanipulování výsledku na turnaji v Newportu proti Scovilleu Jenkinsovi. Tento zápas Bracciali prohrál 2:6 a 1:6. V roce 2011 pak měla vyjít na povrch informace, že se Starace chystá prohrát finále turnaje v Casablance. Toto utkání pak skutečně prohrál výsledkem 1:6 a 2:6.
Zákaz startů na 9 měsíců si odnesl italský tenista Di Mauro, kterému v době vynesení verdiktu patřilo 124. místo žebříčku ATP. Případ byl zajímavý tím, že Di Mauro byl usvědčen za sázení na tenisové zápasy, avšak ne na vlastní. I když takové podezření panovalo, manipulování vlastních zápasů se Di Maurovi neprokázalo. Tenisti však mají zakázáno sázet na jakékoli zápasy, o porušení pravidel zde tedy nebylo pochyb.
Rakouský tenista Daniel Köllerer byl trnem v oku několika tenistů. Köllerer byl poměrně kontroverzní svým chováním na kurtu a nepatřičným vystupováním. I přesto se mu sportovně docela dařilo. Jeho vzestup ale zastavil sázkařský skandál, jenž vyplaval na povrch v roce 2011. Kvůli zakázaným sázkám pak dostal doživotní zákaz činnosti a stal se prvním takto potrestaným tenistou.
Někteří to mohou brát s podivem, nicméně se takto skutečně provinili i samotní rozhodčí. Ti mohou sice minimálně, ale přeci jen, ovlivnit dění na kurtu, jež pak využívají sázkařské mafie ve svůj prospěch. A za to pak inkasují nemalé odměny.
V této kauze byl potrestaný rozhodčí Kirill Parfenov z Kazachstánu, jenž dostal doživotní distanc, a Chorvat Denis Pitner se stopkou na rok. Oba se dopustili nedovolené manipulace s výsledky na turnaji ITF Future.
Tento systém přitom funguje naprosto jednoduše. Důležité je, aby rozhodčí byl nasazen na zápas, který nesnímají kamery. Bez kamer totiž na takových turnajích nejsou žádní svědkové. Poté bezprostředně po konci výměny pošle ze svého zařízení komplici informaci o aktuálním stavu, jenž poté nemá problém trefit výherní sázkovou příležitost. Až posléze pak rozhodčí na tabletu odklikne vítězný bod, čímž teprve pošle do světa zprávu o vítězi výměny. Z této informace pak čerpají i sázkové kanceláře při zobrazování skóre a především při tvorbě kurzů při live sázkách.
Když jsme zmínili turnaje ITF Future, zde je problém i v tom, že často kurty, na kterých se podniky hrají, nemají ani tribuny. Takže zápasu mnohdy doslova přihlížejí pouze samotní hráči a rozhodčí. V těchto duelech se snaha o ovlivnění zápasů prokazuje velmi těžko. Zvlášť když se nesází na vítěze celého zápasu, ale na drobnější příležitosti, u kterých se úmysl mnohdy prostě nepodaří prokázat.
Za kurzové sázky byl potrestán třeba i americký lajnový rozhodčí David Rocher. Ten v roce 2020 dostal trest na osmnáct měsíců, když si hned jedenáctkrát vsadil na tenisový zápas. Nutno dodat, že trest byl vyšší kvůli neochotě Rochera spolupracovat při vyšetřování. Předpokládá se, že na zápasy, které sám rozhodoval, David Rocher nesázel.
Jak již bylo uvedeno výše, podezřelých případů je ve světě tenisu velká hromada. Pouze část z nich vyplave na povrch a jen v minimech procentech se podaří prokázat vina. Jak jsme ale mohli vidět, podvody se nedějí pouze na nejzapadlejších podnicích, mohou se jich dopouštět i hráči z první stovky. Jen pro zajímavost, v úvodu kariéry byl nabízen úplatek i Novaku Djokovičovi, respektive jeho realizačnímu týmu. Srbský tým nabídku ihned odmítl. Lze tak vidět, že sázkařské mafie zkrátka zkouší své štěstí všude.
